Egyptian Open Freediving Championship

9.11.2025 a moje druhé závody a ty, na které jsem se soustředil od začátku roku a kam směřovala celá moje rok a půl dlouhá příprava. Ta vypadala dobře. Jako obvykle věci nešly úplně tak jak měly, ale před závody jsem byl přesně tam, kde jsem chtěl být. V plánu byly 2 ponory CWTB (ponor s ploutvemi), tentokrát doplněny o 2 ponory FIM (ponor bez ploutví).

S ploutvemi trénuju téměř 2 roky, s FIM jsem znovu začal až v létě a do závodů stihl jen 8 ponorů. Bral jsem to tak spíš jako doplněk, ale v posledním tréninku jsem se potopil do 87 metrů. Dál, než jsem čekal. Plán na první dny byl CWTB 82m a FIM 84m jako rozjezd a třetí a čtvrtý den ke každé disciplíně pár metrů přidat. No… ani na závodech nešlo všechno podle plánu (což, jak pomalu zjišťuju, mi vlastně dost vyhovuje), takže jsem první den skončil sice až dole a s bílou kartou, ale kvůli chybně nastavenému lanu o 5 metrů mělčeji a druhý den u FIM udělal malou chybu při vyrovnávání tlaku a trochu se dole “pomačkal”. Třetí den jsem se tak po warm upu rozhodl soutěžní ponor odložit, necítil jsem se stoprocentně a vše směřoval k jednomu jedinému cíli - a to k poslednímu dni sezóny a ponoru CWTB 87 metrů a národnímu rekordu s ploutvemi.

A povedlo se to. Ráno jsem byl celkem nervózní. V hlavě mi běželo, jak neuvěřitelný je, že mám nakonec jen jeden jediný pokus na ponor, na který se rok a půl těším. Ale povedlo se mi zvládnout svoje emoce, mít celý sestup vše pod kontrolu a spadnout až do cílové hloubky. Nahoru už to bylo jen o sebedůvěře a trocha práci. Výsledek je tak -87 metrů s ploutvemi a nový český národní rekord. Teď mě čeká pár dní odpočinku a na konci listopadu začínám s přípravou na příští sezónu. Chci přidat třetí techniku, a to monoploutev a posunout se ve všech třech disciplínách zase o kousek blíž ke 100 metrům. Děkuju všem za podporu a Spartaku Trutnov a Mebys Trutnov za to, jak mi vycházejí vstříc a v měsících, kdy jsem v Trutnově a umožňují mi v našem bazénu trénovat. Bez toho bych nebyl nikde.