Vlčka trails 5

Trutnovinky - „Oproti minulému roku nám tady jezdilo o tři ridery více a hlavně přijely děti, o ty nám šlo nejvíc. Je důležité, aby i ony tady dostaly příležitost,“ potěšila účast předsedu oddílu a jednoho z hlavních organizátorů Daniela Tamchynu. „Je super, že to tady chtějí kluci posouvat někam dál a spíš než, aby posunovali nás, tak chtějí dál posunout děti,“ ocenil nový záměr trojnásobný vítěz zdejšího závodu a domácí biker Adam Semerák.

V letošním pátém ročníku, kdo chtěl pomýšlet na absolutní prvenství, musel odjet všechny tři závody. Začínalo se na Flow Trailu. Následoval klasický Trailmaster. Ten se konal na dvou lajnách. „Na té, kde jsou největší skoky a říkáme ji R lajna a na Skákačce, kde skoky nejsou nejdelší, ale je jich tam asi osm za sebou,“ přiblížil Daniel Tamchyna. Každá dráha se jela dvakrát a počítal se vždy jen nejlepší čas.

Na závěr závodníky čekala disciplína Speed & Style, do níž se ale přihlásilo jen deset riderů. Pořadatelé tak rozhodli, že místo dvou plánovaných jízd dostane každý závodník jen jednu příležitost. „Na trati byli tři rozhodčí. Každý si psal své body k určitému úseku, to se pak sečetlo a vyšlo z toho bodové pořadí. Potom se ještě udělalo pořadí podle časů a tyto dvě položky se zprůměrovaly,“ vysvětloval Dan Tamchyna, z jakého klíče vzešel vítěz závěrečné lajny.

A podobně se volil i absolutní král Vlčky, když se sčítalo pořadí v jednotlivých disciplínách. Dvě první místa na Flow Trailu a Trailmasteru a druhé místo ze Speed & Style zajistili prvenství Martinu Pickovi. Osmadvacetiletý rider ze Žďáru u Turnova zase sebe stlačil dva domácí střelce Adama Semeráka (3., 2., 1.) a Matyáše Říhu (2., 3., 3.).

„Počasí vyšlo, pár lidí dorazilo, pivo teklo, guláš se taky snědl, takže dobrý,“ usmál se Adam Semerák. Ten se našel už spíše na větších skocích, takže domácí závod jel jen tak pro zábavu. To Matyáš Říha se chtěl před „svým“ publikem vytáhnout, ale jak přiznal, atmosféra na něj trošku dolehla. „Kdyby to bylo při tréninku, tak bych to tady zajel určitě líp.“Ale na bednu mu to nakonec vyšlo, takže byl spokojený. „Škoda, že jsem při poslední jízdě přetrhl řetěz,“ zalitoval.

Na úplný závěr ještě všichni jezdci udělali vláček a po Vlčce jeli jeden za druhým včetně největšího „killera“, ještě ani ne školáka, Bruna Němce. Tenhle klučina s číslem 95 se toho opravdu nebojí.