Rozhovor s prezidentem asociace Petrem Ottichem

ZDROJ TRUTNOVINKY.CZ - celý rozhovor ZDE

Na Highlanders night jste byl popáté. Jak myslíte, že se posouvá?
Galavečer v Trutnově se posouvá hlavně úrovní zápasů, protože úroveň toho všeho ostatního kolem je od začátku nastavená na tu, řekl bych, úplně nejvyšší laťku. Když srovnávám turnaje, po kterých jezdím, což vlastně každý víkend jsem na nějaké akci po celé republice, tak musím říct, že Trutnov je vůbec jednou z těch nejkrásnějších akcí.

Proč?
Tak zaprvé Uffo. To je nádhera. Krásná aréna. Závodníci tady mají krásné zázemí. A nejen oni. Myslím, že i sponzoři a partneři akce si užívají krásný servis. I ten doprovodný program, co Radek Horák vypracuje, je exkluzivní. Představuje jiné disciplíny, jak se holky točí na tyči, má tady super kapelu. A samozřejmě důležitým faktorem skvělého galavečera jsou kluci z Trutnova, kteří tady hlavně zápasí. Díky tomu, že mají zápasy v průběhu celého roku, tak je na nich rok od roku vidět ten posun. Jejich kariéra stoupá a jejich zápasy jsou rok od roku hezčí. Je to ale práce celého oddílu.

Na thajboxerském nebi teď září velká hvězda mistra Evropy Jakuba Klaudy. Co říkáte na jeho posun až na vrchol?
Kuba začínal u nás v amatérské lize. Jako každý amatér začínal v chráničích, jezdil na Pankrác, pral se tam s klukama a rostl, rostl, rostl. Díky té ustavičné práci, kterou s ním Radek Horák s Tomášem Matouškem mají, je na jeho kariéře vidět opravdu velký pokrok. Ale nebavme se jen o Kubovi, který je zlatý. Pojďme se bavit třeba o Matěji Trčkovi, který je v juniorech jedna ze světových extratříd a z každého turnaje, kde byl, dovezl úspěch.

V trutnovském oddíle vědí, jak vychovat dobré bojovníky, viďte?
Ano, ale samozřejmě bych nechtěl mezi trenéry opomenout ani na práci našeho reprezentačního trenéra Jardy Hodiny, který vždycky kluky vezme na soustředění, kde jim celý týden dává do těla a jejich kondice naroste ještě víc. Technicky je pak připravují trenéři v klubech. A když kluci makají, úspěchy se dostaví.

Vraťme se ke galavečeru. Co vám letos nejvíc utkvělo v hlavě?
Byl to zápas Ondry Marvana. Ondra je bojovník, kterému je potřeba dát soupeře, který bude zápasit v jeho stylu. V momentě, kdy to Ondra vidí, že mu tento styl vyhovuje, přestože ten soupeř může být klidně lepší, tak se o to porve až do konce. A to dnes předvedl. Jeho zápas ve mně zanechal největší zážitek.

Největším tahákem byl ale souboj Jakuba Klaudy s Lucou Andreanim. Vítězství Kuby 3:0 na body vypadá, jako by soupeř nic nepředvedl. Přitom taky docela nakládal. Je to spravedlivý výsledek?
No pozor, abychom si tedy vysvětlili bodovací systém. Výsledek 3:0 na body znamená, že všichni tři bodoví rozhodčí to dali do jednoho rohu. Ital vyhrál první kolo, kdy zvítězil u všech třech bodových rozhodčích. Druhé kolo bylo vyrovnané, ale Kuba tam měl tlak, což znamená, že vyvíjel zápas. Když člověk pracuje a vyvíjí zápas, získává body na svou stranu. Takže u rozhodčích vyhrál on. A ve třetím kole už ho Kuba přejel úplně jasně. To znamená, že v poměru všech rozhodčích musel vyhrát 3:0. To není o tom, že Ital by nic neudělal.

Stejné to vlastně bylo i v zápasech na mistrovství Evropy, kde Kuba také po prvním kole prohrával…
On se hrozně pomalu rozjíždí, ale v momentě, kdy se rozjede, což je to třetí kolo, tak ten vlak už nejde zastavit. Pro Kubu by bylo nejlepší, kdyby startoval v zápasech na pět kol, což jsou už třeba exkluzivní zápasy o tituly. Ty by mu podle mě vyhovovaly nejvíc, protože má obrovskou fyzickou kondici.

Jelikož jste i promotérem galavečera, vysvětlete čtenářům, proč se soupeř Jakuba dohodl teprve dva tři dny před zápasem?
Hledání soupeřů je hrozně těžké, protože se vždycky snažíte vybrat adekvátního soupeře, který by měl minimálně stejný počet zápasů. Bavili jsme se tady o stoupající úrovni zápasů a já samozřejmě chci i Radkovi Horákovi vycházet vstříc. Nebudu domlouvat zápasníky, kteří mají o polovinu zápasů méně než Kuba Klauda, který by je tady pak jasně porazil, a diváci by si říkali, že ten soupeř nebyl nic moc. Takže zaprvé musíte najít stejného soupeře, co se týká zkušeností. Dále musí být zdravý, musí mít čas, musí mít chuť zápasit a musí přistoupit na podmínky, které jsou nastavené. To jsou atributy, které někteří sportovci nejsou schopni akceptovat.

Peníze?
Jelikož jsme v profesionálním ringu, je tady už představa o nějakých honorářích, potažmo smlouvách, které se třeba v boxu uzavírají na roky dopředu, pokud se jedná o špičku. U nás to samozřejmě úplně tak dobře nejde nastavit, protože profesionální smlouvy boxerů jsou nastavené na hrozné peníze, zatímco u nás to je o tom, že to děláme srdcem. Abych někoho přemlouval a handrkoval se s ním jen o peníze, jestli přijede - nepřijede, tak to je proti mému přesvědčení. Já chci, aby ti sportovci sem jezdili proto, že je baví zápasit. U Kuby Klaudy ale před tímto zápasem ale největší roli sehrálo to, že vyhrál mistrovství Evropy.

Soupeři dostali strach?
Řeknu vám to takhle. Já mám kontakty na všechny prezidenty všech asociací na světě. Všechny jsem obeslal s tím, že bych chtěl, aby Jakub Klauda zápasil s někým od nich z toho státu, že nám je úplně jedno odkud, aby někoho nabídli. Vybírali jsme mezi několika závodníky - Švédem, Finem, Italem…, ale někteří nechtěli přistoupit na podmínky a někteří, když se právě dozvěděli, proti komu by měli poslat toho svého bojovníka, tak většinou couvli. Tím pádem se nám zkracoval čas a zužoval výběr. Ve finále jsme byli hrozně rádi, že jsme se domluvili s Italy. Mimochodem, tento Ital už díky mě byl na jednom turnaji v Praze, kde zápasil so Ondrou Hutníkem, což je jedna ze stálic české Muay Thai scény, a ve váze do 95 s ním prohrál na body. Tím chci říct, že tohle byl opravdu výběr soupeře, který byl adekvátní Kubovi. V podstatě o dva zápasy měli stejný počet zápasů a Kuba na tom byl ještě hůře, co se týká proher. Myslím, že se nakonec podařilo vybrat opravdu exkluzivního soupeře, protože ten zápas byl par excellence.

Dokážete říct, jestli je thajbox v českém prostředí na vzestupu?
Já jsem v branži Muay Thai dvacátým rokem, takže už jsem něco viděl a zažil. Začínal jsem někde v tělocvičně tréninky, pak zápasy, promotérská práce, až to vyústilo v to, že jsem se vlastně před šesti lety stal prezidentem asociace. Nicméně v té době, kdy jsem asociaci přebíral, tak tady byly dvě. Jedna federace, jedna asociace. Ta asociace, kterou máme dnes jedinou, už byla součástí ČSTV a to bylo to hlavní gró, kdy vlastně stát uznal Muay Thai jako právoplatné sportovní odvětví. Zařadil nás do programu státních dotací, reprezentace. Ale co se týká soutěží, nějakých zahraničních výjezdů, systému vzdělávání a všeho kolem, tak to nefungovalo.

Proč?
Protože lidé předtím do toho asi nešli srdíčkem. Já jsem tomu to srdíčko dal a myslím, že dnes to je vidět. Kromě toho, že se asociace stala ještě členem České olympijského výboru před rokem, tak vlastně má zastoupení ve všech krajích. Má 46 oddílů po celé republice a přes 3000 členů. Za posledních pět let nám základna stoupla tak o padesát procent, což považuji za velký úspěch. Když vezmete v potaz, že asociace je tady už od roku 1996, tak ten vzrůst za posledních pět let je fakt úspěch.

Dobře. Tohle je váš pohled zevnitř, ale myslíte si, že se zvyšuje popularita vašeho sportu u veřejnosti?
Řeknu vám to otevřeně, samozřejmě bez urážky k vám. Vždycky za tím stojí média. Kdo propaguje náš sport, ten nám hrozně pomáhá. Setkávám se s lidmi, kteří jsou v těch nejvyšších pozicích médií v České republice, ale všechny zajímá jen fotbal, tenis, hokej, možná ještě basket. A tím, že to podsouvají čtenářům a divákům, tak ti mají představu, že v České republice existuje jen pět sportů.

Vy se to snažíte změnit?
Ano, ale narážíme na problém médií, které nás nechtějí ani propagovat. Víte, pane Ottich, je sice hezké, že bojujete a máte i úspěchy, nějaká zlatá medaile dobrý, ale pořád se bavíme o tom, že vy jste okrajový sportem. A ti čtenáři potřebují číst zajímavosti. Je třeba zajímá, že Jarda Nováček má ve třetí lize jednu kopačku červenou a jednu zelenou. A to, že Klauda doveze zlatou medaili z Evropy, a pošlete to do ČTK, tak nejen, že nedostanete odpověď, ale nikde se to neobjeví. Velké hráče na trhu nezajímáme. Najít někoho, kdo by se nás snažil prosazovat ve všech médiích? To je podle mě science-fiction. Samozřejmě něco jiného jste vy - regionální zpravodajství, to je super a všem vám za to moc děkuji.